Blog

Tak to je otázka, odpověď na níž je jasná již nyní. Pro jedněch 50% národa to bude varianta první a pro druhých 50% bude odpovědí to druhé. V meziprostoru bude ještě přítomna nepatrná, ale tušená malá skupina jakési „šedé zóny“, která tvoří průnik mezi hlavními dvěma skupinami, ale na tom zásadním, že pro jedny bude Miloš Zeman téměř národním hrdinou, a i kdyby udělal cokoli, tak mu vše odpustí, a že pro ty druhé to bude vždy hulvát, který jím vždy zůstane, i kdyby naopak udělal cokoliv pozitivního, co si jen dovedou představit, se nic nezmění.

Historie prezidentských debat ve formátu, v jakém je známe dnes, je asi vcelku úspěšně možné datovat do roku 1960, kdy spolu v televizi debatovali J.F.Kennedy a R.Nixon. Historie podobných politických klání je ale mnohem starší, nicméně začíná, jak se dá čekat v USA.

V médiích jsem se dočetla, že prezidentské volby rozdělují společnost. Nemyslím si to, stejně jako se nedomnívám, že společnost rozděluje libovolný jednotlivec, kandidát, prezident, král, spisovatel, sportovec, vševěd či jedna jediná veličina, jíž se často tato kouzelná schopnost připisuje. Společnost je prostě rozdělena, co svět světem stojí, a jednotlivé skupiny se sdružují podle zájmů, zálib, hodnotových orientací, zkušeností a řady dalších parametrů. Bylo tomu tak v minulosti a nepochybuji, že se stejným způsobem budou vyvíjet i společnosti doby budoucí. Jen je to dnes všechno více vidět.