Blog

Konec roku a začátek roku následujícího nás tradičně zahrnují různými přáními, vizemi, či představami budoucnosti – ať už adresovanými rodinám, městům, krajům, celým státům, nebo dokonce i celé planetě, dovolte, abych přidal jeden takový „za uši přitažený“ příspěvek i já.  Když jsem se probíral svými texty, které byly uveřejněny na blogu Ústavu práva a právní vědy, přišel jsem na to, že valnou většinu z nich jsem označil za texty „z jiného soudku“, „mimo téma“ nebo dokonce za „jiné“ – nikde však nepíši, jaký by měl tedy být můj „standardní“ příspěvek.

Záznam ze slavnostní promoce absolventů manažerských vzdělávacích programů na Ústavu práva a právní vědy, která se konala v pražském Rudolfinum 3. 12. 2015.

Jak říká Ron Swanson – fiktivní to televizní postava ze seriálu Parks & Recreation: „Je jenom jedno sprosté slovo – daně“.

Dovolte, abych v tomto svátečním čase publikoval trochu odlehčený příspěvek, který doplní o nový pohled mediální odlesk diskuzí o daňové zátěži, která se aktuálně vede v našem parlamentu. Jsme doslova denně bombardováni novinkami o elektronické evidenci tržeb či o kontrolním hlášení k dani z přidané hodnoty. Z jedné strany zní argumenty, že se jedná o nástroje, které povedou k větší daňové zodpovědnosti, zlepší výběr daní a přispějí ke kultivaci podnikatelského prostředí – z druhé strany pak se stejnou vervou slyšíme řečníky horovat o tom, že se jedná o bezprecedentní útok na naše občanské svobody a o budování represivního státu ve formě velkého bratra.

Netroufám si věc rozhodnout a nemohu nabídnout svůj odborný názor na daně – co ale mohu, je nabídnout ohlédnutí a povídání „z trochu jiného soudku“.