Blog

Zkraje letošního roku jsem si připomněl, že je to 9 let, co jsem vyhodnotil první seminární práci jako lektor, vyučující na ÚPPV a EBS. Od té doby to bylo dost přes 400 „seminárek“ a „dizertaček“. Byly mezi nimi skvělé a povedené, mnohdy průměrné, avšak i ty, které se moc nepovedly

S novým rokem často přicházejí nová přání, předsevzetí nebo nově nastavené úkoly a cíle. Mnoho z nich se často týká nejen osobního života, ale i toho pracovního. Tou hlavní motivací bývá buď dělat méně práce, nebo stejný objem práce v menším čase. Aby takového cíle mohlo být dosaženo, je zapotřebí změnit některé své návyky nebo přístupy k práci samotné. Jedna z činností, kterou se obvykle každý snaží uzavřít koncem roku, je vyřídit veškeré dokumenty a emaily. No a do nového roku si pak předsevzít, že minimálně ty emaily, už bude řešit jinak, efektivněji, nenechá se jimi zaplavit a zároveň nezůstanou dlouhou dobu nevyřízené. Jak tedy (bez velkého stresu) zvládnout denní záplavu emailů?

Chápání a výklad demokratických principů v naší zemi s jistou mírou povrchnosti, tedy to jak demokracii reflektuje vnímaný obecný diskurz, má ve společnosti principiálně přijatelný rámec. Ovšem „pod povrchem“ neboli tak, jak prakticky funguje například vymahatelnost práva, je nasnadě toto vnímat s určitým znepokojením a proto dle mého názoru je relevantní přiřadit projevům tohoto druhu demokracie přívlastek „měkká demokracie“. Tato v jistém smyslu disfunkce systému způsobená oslabením jednoho z pilířů demokracie (vymahatelnost práva), posiluje negativní tendence ekonomického liberalismu. Jinými slovy demokracie, jejíž zásadní roli formují mravní principy a ty následně vymezují kulturní mantinely politiky každého demokratického státu, přestává plnit svojí funkci.