Management

Můj květnový příspěvek na blog Ústavu bude, přiznávám, trochu od věci. Rád bych v něm totiž udělal paralelu k mým příspěvkům publikovaným zhruba před rokem, kdy jsme se věnovali procesu impeachmentu nejvyšších ústavních představitelů USA. V této sérii jsem mimo jiné citoval Benjamina Franklina, který impeachment, tedy potažmo zbavení funkce prezidenta, popsal i jako legální atentát. A dnes – téměř o rok později bychom si mohli popsat „druhou stranu mince“, tedy jeden reálný útok na nejvyššího představitele USA.

Přemýšlíme-li o budoucnosti, málokdy se za tím skrývá (totální) jistota, předurčenost. Jestliže ve vašem případu ano, je pravděpodobné, že jste fatalisté. Wikipedie definuje fatalismus jako životní postoj nebo názor, založený na přesvědčení, že všechno důležité v životě a na světě je více méně předurčeno osudem a člověk to nemůže ovlivnit. Nejsem si jist, zda pro vás má cenu článek dále číst. Upřímně řečeno, těžko si dokážu představit manažera-fatalistu, resp. stratéga-fatalistu.

Čeští zaměstnavatelé se stabilním růstem tržní ekonomiky stále častěji potřebují pro výkon své podnikatelské činnosti zaměstnávat vedle místních zaměstnanců i zaměstnance zahraniční, ať už zaměstnanců z Evropské unie nebo z třetích zemí. Zaměstnávání zahraničních zaměstnanců v České republice upravuje především zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a v poslední řadě zákon č. 326 /1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů.