Management

Žijeme v éře informační exploze. Zároveň žijeme v éře kontinuálního vzdělávání a rozšiřování odbornosti. Informace jsou díky moderním technologiím dostupné v reálném čase a v takovém množství, že se v nich sami přestáváme orientovat. Proto je dobré sledovat aktivní jedince a různé názorové vůdce, kteří vytvářejí a sdílejí kvalitní obsah.

V mnoha inzerátech nabízejících zaměstnání, uplatnění na pracovním trhu a možnost rozšíření pracovního týmu se jako jeden z benefitů často uvádí flexibilní pracovní doba. Každý zaměstnavatel si ji představuje trochu jinak, například jeden den v týdnu možnost práce z domu, nebo 8 pracovních hodin rozdělených do pevné a variabilní části dle uvážení zaměstnance, možnost tento systém operativně změnit nebo ho naopak zvolit pevně, případně pracovat pouze z domu a do sídla společnosti jezdit jen na pravidelné porady a pracovní setkání. V zásadě se ale vždy jedná o totéž – dát zaměstnanci trochu volnosti a svobody rozhodování v tom, kdy bude práci vykonávat, což má působit jako motivační faktor, protože si zaměstnanec občas potřebuje něco vyřídit na úřadech, zajít k lékaři nebo prostě jen přeskládat den. Perfektní! Sláva zaměstnavateli a jeho osvícenosti!…Nebo je to jinak?

Pro veřejné finance nemusí být problém jen recese a pokles daňových příjmů státu. Úskalí mohou být spojena i s obdobími hospodářského růstu, kdy daňové a další příjmy státu rostou. Vytvářejí totiž pokušení najít pro ně nové oblasti využití. Jsou-li tyto oblasti „objeveny“, zůstávají většinou ve struktuře vládních výdajů napořád: představa vlád, že „letos ještě výdaje zvýšíme, ale od příštího roku začneme šetřit“ je většinou nerealistická.