Management

Dnes mám narozeniny. Je mi 43 let. To je důvod k oslavě o to větší, že takové datum není až zas tak oslavyhodné – nejde ani o kulatiny, ani o půlkulatiny, a trojka na konci znamená za čtyřkou všední narozeniny, na rozdíl třeba od 33. narozenin, které v našem křesťanském civilizačním okruhu nesou onen „kristusovský“ prvek, jenž je přáteli připomínán každému, kdo 33. narozeniny slaví, ať je věřícím křesťanem či nikoliv. Oslím můstkem mých narozenin se tak pro dnešní den stává stručné zamyšlení na téma věku běhu času. Nadpis tohoto blogu, v nadsázce, připomíná, jak rychle čas běží. Každý to říká – říkají to lidé, co mají děti, jak jim rostou před očima, říkají to ti, kteří se stále o něco snaží a svět, čas, život a termíny jim běží před očima tak rychle, že si uvědomí svůj věk vždy jednou za několik let, ale o to silněji

Také vám připadá, že se nejen v osobním, ale i v tom pracovním životě střídají v pravidelných cyklech lepší a horší dny, nebo obecně lepší a horší období?

Dnes a denně se potkávám s mladými lidmi, kteří právě studují nebo ukončují nebo dokonce již ukončili svůj studijní život. Nejčastější debatou je téma „Kde vzít praxi, když mi nikdo nedá šanci?“.