Právo

V praxi orgánů sociálně-právní ochrany se lze setkat s následující situací, s níž se na něj obracejí rodiče dětí „umístěných do ústavu“: Mladistvý nezletilý byl soudem svěřen do ústavní péče a rodičům bylo uloženo platit na něj výživné k rukám zařízení. Ústavní zařízení mladistvému na jeho žádost z deponovaného výživného vyplatilo několikatisícovou částku, kterou následně mladistvý nerozvážně utratil. Rodiče s tímto nesouhlasí, ústav se brání s tím, že je mu mladistvý svěřen do péče a vůle rodičů není relevantní.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Flexibilita a operativnost pracovněprávních vztahů značně rozšiřují zájem zaměstnanců o práci podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Závažné změny v jejich právní úpravě přináší návrh novely zákoníku práce (dále ZP), která má nabýt účinnosti 1.ledna 2024.