Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.
Právo
Názory, analýzy a doporučení z oblasti práva a právní vědy. Sledujeme pro Vás aktuální trendy a vybíráme to
nejzajímavější. Nechte si poradit nebo se inspirovat příspěvky na našem blogu, jež se opírají o odborné znalosti
a zkušenosti našich expertů.
Vláda 5.listopadu 2021 rozhodla, že od 1.ledna 2022 se zvýší minimální mzda. Základní sazba této mzdy je 16 200 Kč (do 1.ledna 2022 je to částka 15 200) za měsíc nebo 96,40 Kč (dosud 90,50 Kč) za hodinu. Tím se zaručuje ochrana zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd a vymezuje se nárok na mzdu ve stanovené nejnižší úrovni.
Při restartu ekonomiky po období pandemie se mezi požadavky, které se dříve mezi zaměstnanci neobjevovaly, patří volnější (flexibilní) úprava pracovní doby. Pracovněprávní výhody na tomto úseku jsou významnými benefity, které mohou zaměstnavatelé využívat v personální praxi. Patří mezi ně pružná pracovní doba. Jaké jsou právní podmínky pro její poskytování a jak by měl zaměstnavatel při tomto „zvýhodňování“ zaměstnanců postupovat? Zákonná pravidla jsou uvedena v § 85 zákoníku práce (dále ZP).
Odebírejte novinky emailem
Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.