Právo

Titulek si nečiní nárok na přesné „právní „znění, ale takto označené způsoby skončení pracovního poměru se v praxi velmi často vyskytují. Jedná se o právní jednání, jímž účastník pracovněprávního vztahu skončí (nebo měl úmysl skončit) pracovní poměr nebo dohodu konanou mimo pracovní poměr ústní formou. Zákoník práce (dále jen ZP) označuje takový způsob skončení tohoto vztahu jako jednání, k němuž se nepřihlíží.

Při práci vznikají specifické a komplikované úrazy a děje. Zaměstnavatelé – a ve sporných případech i advokáti - stojí často před otázkou, zda se o pracovní úraz vůbec jedná, zvláště když k poškození zdraví došlo při netypické pracovní činnosti nebo když jde o méně častý či netypický úraz. V takovém případě musí být prokázána příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a příslušným poškozením zdraví. Většinu případů bude možné správně kvalifikovat jen za spolupráce lékaře, technika a právníka.

Pracovněprávní předpisy počítají s tím, že některé přestávky v práci nejsou dobou odpočinku, ale započítávají se do pracovní doby. Zákoník práce č.262/2006 Sb.,(dále ZP) je neuvádí, odkazuje na zvláštní předpisy. Právní úprava je provedena zejména v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.(dále NV).