Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.
Právo
Názory, analýzy a doporučení z oblasti práva a právní vědy. Sledujeme pro Vás aktuální trendy a vybíráme to
nejzajímavější. Nechte si poradit nebo se inspirovat příspěvky na našem blogu, jež se opírají o odborné znalosti
a zkušenosti našich expertů.
Mzdové a platové otázky jsou v současnosti středem zájmu zaměstnavatelů a zaměstnanců. Patří mezi ně i problematika minimální a zaručené mzdy. Zásadní změny do této mzdově-právní oblasti přinesla novela zákoníku práce č. 230/2024 Sb. (dále ZP) s účinností od 1. srpna 2024.
Právní úprava pracovní doby byla již od prvního zákoníku práce č.65/1965 Sb. (dále ZP) velmi rigorózní. Byla přijata přesná pravidla pro začátek a konec pracovní doby, její rozvrh, přestávky v práci, dobu odpočinku apod. Přijetím desítek novel ZP byl režim pracovní doby postupně uvolňován. Flexibilní změny dospěly až do současného stadia, kdy novela ZP č. 230/2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025 přinesla do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila.
Odebírejte novinky emailem
Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.