Právo

(Ze soudní síně)

Hra s ohněm se nikdy nevyplácí, neboť oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Doslova na vlastní kůži se o tom přesvědčili dva řemeslníci jednoho podniku, kteří pracovali na stavbě nových bytových jednotek při pokládání gumové podlahy. Na dveře místnosti, kde pracovali, umístili viditelnou tabulku s výrazným upozorněním, že se do místnosti nesmí s otevřeným ohněm, poněvadž je nebezpečí výbuchu benzinových plynů. Postupovali tedy přesně podle bezpečnostních předpisů, a proto i když byli náruživí kuřáci, chodili si cigarety zapalovat dosti daleko od nebezpečného místa až do zaměstnavatelem vymezeného kuřáckého prostoru.

(  Ze soudní síně)

 Mluvit o manželce se mnohdy nevyplácí. Vlastní chvála totiž nevoní a naopak – kritizovat ji by se mi nemuselo vyplatit. Ale přesto, proč bych se „nepochlubil“: při večeři se musím chovat tak způsobně, aby na parketách nezůstal ani jediný drobeček. Jinak bych dostal energický příkaz k jeho odstranění. Jindy se zase vracím „díky představám a manželce“ do dob své vojanštiny. Utěrky, ručníky, a kapesníky – vše musí být v prádelníku seřazené jako když „střihne.“ Na moje námitky proti tvrdým metodám, které se s něžným pohlavím neslučují, dostávám lakonickou odpověď: „Nedá se nic dělat, pořádek musí být!“

„Tak jsem tady šéfe,“stroze konstatoval Venda po vstupu do kanceláře svého vedoucího a dodal: „Už jste si to rozmysleli a dáte mi doporučení…? Vedoucí jen provinile sklonil hlavu a kamarádsky Vendu odbyl: „Ale ještě ne, pořád to projednáváme a tak nevím, jak dopadneme…“