Vesnička to byla jako všechny ostatní. Několik desítek chalup s rybníkem na návsi s malou školou a koloniálem.Nevšední však byla agilnost jejích obyvatel. Nejenom že všichni- až na kojence a osoby nikoliv ve věku mladického – pilně pracovali v místním zemědělském podniku nebo v nedaleké továrně v okresním městě, ale věnovali se bohatému mimopracovnímu životu. Široko daleko proslula jejich fotbalová jedenáctka, místní spolek holubářů organizoval závody poštovních holubů až za hranice kraje a zahrádkáři dokázali vypěstovat vzácné druhy rostlin.
Právo
(Ze soudní síně)
Cesta v rychlíku, spojujícím hlavní město s jihočeskou metropolí, příjemně ubíhala. Nikomu z cestujících nevadilo velké vedro a ani takové obsazení našeho nejmasovějšího dopravního prostředku, jakým je vlak a ještě k tomu v pátek před víkendem. Vidina dvou volných dnů dokázala ukolébat téměř všechny cestující v jednom kupé k příjemnému snění o koupání v jihočeských rybnících nebo o chladivém pobytu v lese či na chatě.
(Ze soudní síně)
Když za sebou Tomáš zabouchl dveře svého pokoje, bylo už hodně po desáté hodině večer. I ostatní členové rodiny a přátelé se pomalu vytratili z obývacího pokoje. Teď s sebou hodil do křesla, do toho, co stálo nejblíže u dveří, a přemýšlel, jestli by za daných okolností nebylo jednodušší v něm strávit celou noc. Velká únava po příjemně prožitém víkendu na chatě u vody a ještě pár sklenek dobře chlazeného vína vypitého s přáteli, byly soupeři, s nimiž Tomáš jen velmi obtížně zápasil. I přesto se mu však podařilo svléknout šaty a na cestě k lůžku dokonce i boty a ponožky. Zanedlouho pak byl v opravdové říši snů…
Odebírejte novinky emailem
Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.