Letní období přináší nejen radosti s prožitím dovolené, ale zaměstnavatelům některé problémy s vytvářením příznivých podmínek na pracovišti. Dodržování povinností, zejména v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jim ukládá zejména zákoník práce (dále ZP) a nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (dále NV).
Právo
Zákoník práce (dále „ZP“) jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce. Stanoví jednoznačné důvody pro skončení pracovního poměru, a přitom zohledňuje určité sociální, zdravotní nebo jiné situace, v nichž se zaměstnanec nachází. Legislativně se tento postup označuje jako “ochranná doba“ v pracovním poměru.
V předchozím článku jsme se zabývali základy tzv. stížnostního oprávnění fyzických a právnických osob vůči správním orgánům, konkrétně vůči jejich činnosti a chování jejich úředních osob. Bylo již řečeno, že stížnost lze správnímu orgánu podat za splnění určitých podmínek daných zákonem. Jde v tomto směru o zákonné vymezení stížnostního práva zaručeného fyzickým a právnickým osobám ústavním řádem.
Odebírejte novinky emailem
Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.