Právo

Statistická čísla jsou neúprosná: v zemích západní Evropy jsou nerovnosti v odměňování mužů a žen na stejné pracovní pozici nejvýše okolo 5 %, v České republice je to v soukromé sféře 10 %. Rozdíly jsou i ve výši mzdy, kdy např. u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním je rozdíl ve mzdě 26,2 %, u středoškolsky vzdělaných s maturitou je to 19,3 %. Úprava zákazu diskriminace a porušování rovnosti ve mzdách je v několika právních předpisech.

Titulek může vyjadřovat pocity spokojeně spícího nebo usínajícího člověka, ale my máme na mysli právní důsledky stejně znějící výmluvy práce neschopného zaměstnance pro nemoc nebo úraz. Jedná se o pozoruhodné pracovníkovo zdůvodnění , které použil při kontrole dodržování povinností v době, kdy je v pracovní neschopnosti. Zejména se jedná o „lehčí“ pracovní úrazy nebo jiná onemocnění, jejichž následky umožnují zaměstnancům např.°navštěvovat“ i v této době různé akce nebo i restaurační zařízení. Jak takové situace zaměstnavatel má řešit, co umožňuje právní úprava a na co si má dát pozor zaměstnanec?

Mezi nejdůležitější právní předpisy, které upravují oblast pracovnělékařské péče a stanoví povinnosti zaměstnavatelům, patří:zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Některá jeho ustanovení provádí a specifikuje vyhláška .č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých formách posudkové péče (dále jen „vyhláška“). V tomto předpise došlo od 1. 1.2023 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 452/2002 Sb..k zásadním změnám, které ovlivňují oblast pracovnělékařské péče zaměstnavatele.