Volební právo v právních a filozofických souvislostech

Anotace k předmětu

Právo je nejsofistikovanějším, nejdražším a nejkomplikovanějším společenským normativním systémem tvořeným pravidly chování subjektů společenských vztahů. Vnitřní struktura práva vychází – zjednodušeně řečeno – z potřeby formulovat věcně vymezená oprávnění a povinnosti těchto subjektů, procedury, v nichž vystupuje stát a jeho orgány či jiné útvary jako nositelé veřejného přímusu, který je nezbytný tam, kde oprávnění a povinnosti nejsou plněny dobrovolně, ale také principy organizace státu, obce a dalších složek společnosti a způsoby jejich kreace. Tak vzniká strukturovaný právní řád. Jeho specifickou složkou zejména (nikoliv však výhradně) v demokraticky organizované společnosti je volební právo jako soubor pravidel upravujících mechanismy kreace těch složek státního a veřejného systému, jež jsou tvořeny volbou v širším smyslu. Výklad tohoto komplexu předpisů je základní kostrou anotovaného předmětu.

Obsah předmětu

Studující předmětu se seznámí s teoretickými koncepcemi a praktickými podobami a formami demokracie, s teorií výběru a kreace personálního základu volených institucí, s různými systémy voleb a jiných obdobných procedur (např. referendum, plebiscit, ostrakismus atd.) i s alternativními kreativními způsoby (např. jmenování, rotace, losování atp.). Zvláštní důraz pak bude kladen zejména na fenomén zastupitelské demokracie a utváření personálního základu zastupitelských orgánů státu, měst, obcí a vyšších územních celků, jakož i nadstátních institucí – to vše doprovázeno praktickými příklady, schématy a dalšími vysvětlujícími pomůckami. Výsledné poznatky povedou k pochopení principu moderních demokratických voleb a jejich limitů a vyústí v objasnění provázanosti volebního práva s ústavou a vývojových tendencí státu do budoucna. Student by si tak měl s absolutoriem této části kurzu odnést schopnost utvářet si nové vlastní pohledy na aktuální podobu a problémy volebního práva.

Cíl předmětu

Cílem tohoto předmětu, úzce spojeného s předmětem Právní stát v aktuálních politických a filozofických souvislostech a orientovaného tedy opět na státoprávně politologické a historické vidění světa a nalézání souvislostí týkajících se státní formy organizace společnosti, je získat studenta pro zájem o problematiku voleb jako formy řešení zásadních kategorií věcí veřejných. V průběhu modulu by měl studující získat schopnost všestranné interpretace smyslu, vývoje a významu volebního práva a pochopit zákonitosti jeho proměn v dějinách i do budoucna. Z hlediska ryze praktického by si měl osvojit vnímání souvislostí mezi systémem volebního práva na straně jedné a jeho materiálními projevy na straně druhé: jak správně vybírat kandidáty, uplatňovat subjektivní aktivní i pasivní volební právo, jak se orientovat ve volební situaci, jak využívat volebního potenciálu; zjistí zároveň, jaká je úloha volebního štábu, jak má vypadat volební rozpočet a transparentní účtování, jak vytvářet volební programy, poučit se ve volební matematice apod.

Struktura předmětu

• Teorie volby
• Volba jako princip kreace institucí a orgánů
• Limity volby
• Subjektivní aktivní a pasivní volební právo
• Volební právo v kontextu základních práv a svobod
• Volby a politika
• Volební boj a jeho principy
• Technika voleb
• Volební systémy
• Volební programy
• Demokracie zastupitelského typu
• Volební lídr a jeho okolí
• Volební matematika
• Alternativy voleb
• Budoucnost volebního práva

Doporučená literatura (společný výběr pro kurz I. a II.)

ADAMOVÁ, K. Úsvit moderního konstitucionalismu. Praha: Havlíček Brain Team, 2007.

ARENDTOVÁ, H. et al. Původ totalitarismu. Praha: Oikoymenh, 1996.

ARISTOTELÉS. Politika. Praha: J. Laichter, 1948.   

BÁRTA, M. a KOVÁŘ, M. eds. Jak dál? Svět, Evropa a Česká republika v době „na rozhraní“ / Rozhovor se třinácti osobnostmi české vědy, kultury a politiky. Praha: Academia, 2018.

BÁRTA, M., KOVÁŘ, M. a FOLTÝN, O.  eds. Na rozhraní / Krize a proměny současného světa. Praha: Vyšehrad, 2016.

BÁRTA, M., KOVÁŘ, M. a FOLTÝN, O. eds. Povaha změny. Bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace. Praha: Vyšehrad 2015.

BĚLOHRADSKÝ, V. Kapitalismus a občanské ctnosti. Praha: Československý spisovatel, 1992.

BROWNE, A. Úprk rozumu: politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii. Praha: Dokořán, 2009.

CICERO, M. T. O věcech veřejných. Praha: Oikoymenh, 2009.

FUKUYAMA, F. Konec dějin a poslední člověk. Praha: Rybka Publisher, 2002.

GERLOCH, A. Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004.

HARARI, Y. N. Sapiens / Úchvatný i úděsný příběh lidstva. Voznice – Praha: Leda, 2014.

HAVLÍČEK, K. Osudné vynálezy lidstva / obtížná cesta k fragmentárnímu státu a osvícenému právu. Praha: Academia, 2020.

HUNTINGTON, S. P. Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publisher, 2001.

KANT, I. Kritika praktického rozumu. Praha: J. Laichter, 1944.

KELSEN, H. O státu, právu a demokracii. Praha: Wolters Kluwer, 2015.

KISSINGER, H. Uspořádání světa. Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha. Praha: Prostor, 2016.

KYSELA, J. Ústava mezi právem a politikou / Úvod do ústavní teorie. Praha: Nakladatelství Leges, 2014.

MACHIAVELLI, N. Vladař. Praha: Nakladatelství XYZ, 2007.

NOZICK, R. Anarchie, stát a utopie. Praha: Academia, 2015.

PEROUTKA, F. Budování státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1991.

PLATÓN. Spisy (Ústava). Praha: Oikoymenh, 2003.

ROUSSEAU, J.-J. O společenské smlouvě neboli o zásadách státního práva. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2002.

TOCQUEVILLE, A. de. Demokracie v Americe. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1992.