Aktuality

Nejrůznější důvody vedou zaměstnavatele k tomu, že za rok 2021 neurčil nástup dovolené. Mohou to být okolnosti na jeho straně, např. výrobní a provozní možnosti, situace v období pandemie nebo na straně zaměstnance, např. mateřská nebo rodičovská dovolená. Proto se v personální a mzdově právní praxi objevují v současnosti právní problémy, zejména kdy je možný převod dovolené z loňského roku. Otázky se stupňují v souvislosti s novou právní úpravou dovolené od 1. ledna 2021.

V současné situaci, kdy po období koronaviru dochází k restartu ekonomiky, řada firem v různých oborech potřebuje získat nové pracovníky. Vedle významných pracovněprávních benefit, jako je delší dovolená, kratší nebo vhodně upravená pracovní doba, home- office apod.,firmy nabízejí různé odměny. Jaké mají možnosti?

I když titulek blogu neodpovídá přesnému legislativnímu vymezení , nejde o nic jiného, než o zkušební dobu v pracovním poměru. Jejím účelem je ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu, pracovních schopností zaměstnance i existujících pracovních podmínek u zaměstnavatele. Rovněž umožňuje oběma smluvním stranám (zaměstnavateli i zaměstnanci) rychlé a operativní zrušení pracovního poměru.

Jedním z předpokladů pro podnikatelské úspěchy firmy je uplatňování know- how, které patří do jejího výrobního, obchodního i technologického tajemství. Nejčastěji s ním přicházejí do styku manažeři firmy, statutární zástupci i další vedoucí zaměstnanci. Je proto pochopitelné, že každá firma se snaží chránit své poznatky, pracovní a technologické postupy a další úseky své podnikatelské činnosti. Nejde jen o ochranu zaměstnavatele před konkurencí, ale v zájmu zlepšení ekonomické situace i o další významnou skutečnost: o udržení zakázek, práci po týdenní stanovenou pracovní dobu apod.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Vláda 5.listopadu 2021 rozhodla, že od 1.ledna 2022 se zvýší minimální mzda. Základní sazba této mzdy je 16 200 Kč (do 1.ledna 2022 je to částka 15 200) za měsíc nebo 96,40 Kč (dosud 90,50 Kč) za hodinu. Tím se zaručuje ochrana zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd a vymezuje se nárok na mzdu ve stanovené nejnižší úrovni.

Při restartu ekonomiky po období pandemie se mezi požadavky, které se dříve mezi zaměstnanci neobjevovaly, patří volnější (flexibilní) úprava pracovní doby. Pracovněprávní výhody na tomto úseku jsou významnými benefity, které mohou zaměstnavatelé využívat v personální praxi. Patří mezi ně pružná pracovní doba. Jaké jsou právní podmínky pro její poskytování a jak by měl zaměstnavatel při tomto „zvýhodňování“ zaměstnanců postupovat? Zákonná pravidla jsou uvedena v § 85 zákoníku práce (dále ZP).

Očkování proti onemocnění covidu - 19 zasahuje i do pracovněprávní (personální) oblasti. Řada zaměstnavatelů (firem) využívá v postcovidovém období k nastolení nebo řešení problémů, které jsou spojeny s očkováním. Mezi nejzávažnější otázky, které se v pracovněprávní praxi často objevují, jsou v souvislosti s možností výpovědi z pracovního poměru v případě odmítnutí očkování zaměstnancem, možnosti poskytování odměn apod. Jak řešit podobné případy ve světle pracovněprávních předpisů ?

Před nedávnem bylo ve sdělovacích prostředcích zdůrazněno zjištění, že nikdy v minulosti se na pracovištích nepožíval alkohol v takové míře jako v koronavirové době a v současnosti. Jak se na tyto otázky dívají právní předpisy?

Mnoho zaměstnavatelů i zaměstnanců neví, že si mohou v pracovněprávních vztazích sjednat podmínky. Umožňuje to občanský zákoník (dále OZ) č. 89/2012 Sb., který se v těchto vztazích používá na základě principu subsidiarity (podpůrnosti). Protože zákoník práce (dále ZP) tuto možnost neuvádí, mohou účastníci pracovněprávního vztahu postupovat podle § 548 OZ a vázat poskytnutí nebo zánik (skončení) určitého práva (nároku) na splnění podmínky.