Aktuality

Zákoník práce (dále „ZP“) jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce. Stanoví jednoznačné důvody pro skončení pracovního poměru, a přitom zohledňuje určité sociální, zdravotní nebo jiné situace, v nichž se zaměstnanec nachází. Legislativně se tento postup označuje jako “ochranná doba“ v pracovním poměru.

Ve zbývajícím období letošního roku se očekávají zásadní změny v pracovněprávních předpisech. V legislativním řízení se projednávají novely zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP), které vycházejí nejen ze závěrů Národní ekonomické rady vlády (NERV), ale i z požadavků zaměstnavatelů. Změny by měly zajistit větší pružnost trhu práce i zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů. S účinností změn v podobě novel ZP se počítá od 1. ledna 2025.

S blížící se letní dovolenou se v personální praxi stále častěji objevují dotazy, jak řešit zbývající dovolenou z roku 2023, Je možné ji čerpat automaticky nebo převést do letošního roku?

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále zák. práce) obsahuje pravidla pro tvorbu písemností zaměstnavatele. Vedle „klasických“, které charakterizujeme jako dvoustranné, např. pracovní smlouva, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, manažerská smlouva, apod.existuje možnost zaměstnavatele vydat vlasrní předpisy, kterými zvýhodňuje zaměstnance. Zejména se jedná o vnitřní předpis,který nabývá na významu po novele zák. práce č. 281/2023 Sb., od 1. října 2023,kdy současná legislativní a sociální situace by měla být pro zaměstnavatele důvodem pro jeho úpravu a aktualizaci.

V poslední době se dostává do popředí zájmu ústředních orgánů i vlády legislativní řešení flexibility a pružnosti pracovního trhu, které by mělo napomoci rozvoji ekonomiky. Návrhy v této oblasti přijala Národní ekonomická rada vlády (NERV), zejména k úpravě zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP). Doporučení se týkají i snazšího a volnějšího propouštění zaměstnanců z práce.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, bylo již několikráte novelizováno. Důvodem je potřeba řešení aktuálních otázek uváděných ve směrnicích Evropské unie, které se vztahují k podmínkám na pracovištích.

V soudní praxi dosud právně nebyly řešeny případy, kdy se úraz stal (opaření vodou) při vaření kávy. Postup naznačuje zákoník práce v 274 odstavec 1. (dále ZP). Podle tohoto ustanovení se úraz při stravování nepovažuje za pracovní.

V období covidu se podstatně rozšířila práce na dálku ( dříve home office). Současně se však projevila řada problémů, které s tím byly v personální praxi spojeny. To byla také jeden z důvodů, proč se podrobnější právní úprava tohoto pracovního zapojení objevila v novele zákoníku práce, která je účinná od 1. října 2023. Mezi zásadní úpravy patří i pravidla pro poskyování náhrad zaměstnanci při tomto pracovním zapojení.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Flexibilita a operativnost pracovněprávních vztahů značně rozšiřují zájem zaměstnanců o práci podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Závažné změny v jejich právní úpravě přináší návrh novely zákoníku práce (dále ZP), která má nabýt účinnosti 1.ledna 2024.