Aktuality

Tak, jak postupují vojska Islámského státu na území Sýrie a Iráku, tak trvá v českých zemích debata na téma povolení či zakázání nošení pokrývky hlavy v případě muslimských žen a dívek. Debata, která již překročila uvedený princip povolení nošení ženských pokrývek hlavy na veřejném prostranství (ve školách, nemocnicích,…) a zasahuje samotné principy a kořeny muslimské víry, se již několik měsíců drží ve striktně bipolární rovině, kdy na jedné straně argumentují zastánci multikulturní společnosti, aktuálně připravení uspořádat sérii sbírek a workshopů za myšlenku otevření hranic muslimským migrantům a stavění mešit na území České republiky. Na druhé straně pak stojí odpůrci čehokoliv muslimského připraveni bránit základy západní civilizace snad i za cenu obnovení provozu v Osvětimi a Březince. Na celé debatě považuji nejzajímavější nikoliv to, co by snad měla vypovídat o muslimech či jejich věrouce, ale primárně to, co vypovídá o obyvatelích našeho státu. Celou debatou se jako stín bez začátku a konce nese neporozumění a neznalost provázená strachem.

Dne 01. 08. 2014 měla naše republika tu čest oslavit měsíc účinnosti novely advokátního tarifu, která zásadním způsobem změnila pravidla hry při určování náhrady nákladů v rámci civilního řízení u sporů vedených pro částku do 50.000,- Kč jistiny. Z reakcí ze strany Ministerstva spravedlnosti na jedné straně a zástupců advokátního stavu můžeme usuzovat, že pokud nebude následovat podobný legislativní počin, bude se dozajista jednat o nejkontroverznější novelu právního předpisu v roce 2014, ne-li několika let dozadu. 

Vysoká míra zadluženosti je fenoménem dnešní doby. Zadluženost obyvatel naší republiky je v takové míře, že statistické rčení o každém desátém člověku potýkajícím se s exekucí již zlidovělo a stalo se součástí každodenní reality. K tomuto nutno uvést, že nelze než souhlasit s konstatováním, že stav, kdy každý občan naší země má přímou či zprostředkovanou (za pomoci přátel či rodiny) zkušenost s tvrdými dopady nesplácení závazků, je nezdravý. Jak tedy pohlížet na dluh jako takový? Je dluh již od podstaty jev špatný, který je nutné vymýtit?

Nedávné zveřejnění úmyslu hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury předložit návrh zákona, který by ve svém konečném důsledku vedl k navrácení provádění exekucí zpět do rukou soudů, mě donutilo k zamyšlení, čím to vlastně je, že jsou soudní exekutoři vnímáni jako jedni z nejhorších. Skoro by se dalo říci, že aktuální rating veřejného mínění soudních exekutorů je srovnatelný s úrovní vnímání Romů většinovou společností, tedy velmi negativní. Paradoxně tak česká polistopadová společnost, která měla po roce 1989 vždy negativní vnímání policie, vidí v exekutorském stavu větší zlo než v této ozbrojené složce státu.