Aktuality

„To se divím, paní Vondrušková, proč s manželem pořád chcete nové auto. Čekají vás jen samé náklady na údržbu i na provoz. Víte, jak se takový auťák prodraží? Podívejte se na nás“, radila paní Bartůšková a dodala: „Jsme s Pepou sami, bez dětí a auto nechceme!“ Přitom už zapomněla zdůraznit, že mají přepychově zařízený byt v osobním vlastnictví  a výstavní chatu v Posázaví.

Rudolf by na burze sběratelů kuriozit mohl nabídnout svůj zápočtový list.  Do třiceti let stačil změnit více než deset zaměstnavatelů. To vyznačovalo jeho klopotné hledání podniku, který by nejlépe splnil jeho finanční požadavky. Žádný nebyl dost dobrý k tomu, aby v plné míře uspokojil jeho potřeby. Měl rád ženy, ony zase jeho a každá láska něco stojí. Zejména tehdy, když se vyznává po večerních vinárnách a kavárnách. K  tomu však žádný zaměstnavatel nepřihlížel. Rudolf dostával pouze to, co si vydělal.

Čtyřicetiletý inženýr Milan byl spokojen. Svůj byt v osobním vlastnictví měl vhodně zařízen nábytkem nejnovějšího typu, v šatníku mu nechyběly oděvy šité podle módních žurnálů a do zaměstnání ve výzkumném ústavu nejezdil přecpanými tramvajemi, ale novým Superbem. A protože v zaměstnání patřil mezi pracovníky – jak prohlašoval jeho vedoucí – s otevřenou hlavou, byl vybrán do skupiny, která měla odjet na dlouhodobou služební cestu do zahraničí.

Časový signál oznamující čtvrtou hodinu po poledni, a tím i konec pracovní doby, přijalo osazenstvo kanceláře s uspokojením. Téměř šedesátiletý účetní Křivánek shrábl zaprášená lejstra a uložil je do třetí zásuvky stolu od leva, korespondentka Marta vyjmula z kabelky zrcátko s nezbytnými kosmetickými přípravky a vedoucí ekonom Prášek měl už dávno sbaleno před „padla“. Nebylo také divu, právě slavil padesátiny a pracovní dobu ten den příliš nevyužíval. Gratulantů přišlo nepočítaně a s každým si musel stisknout ruku a popovídat. Soustředit na práci se tedy nemohl a časový signál byl pro něj vysvobozením.

Byl to docela obyčejný úřad, kde lidé chodí do práce o pět minut později a v závodní jídelně pobývají na svačině o chvilinku déle, než je zákonná třicetiminutová přestávka. Vaří si tam kávu a důležitě pobíhají s kupou lejster z kanceláře do kanceláře. A pokud zbude trochu času, tak dokonce pracují. Prostě – úřad jako každý jiný.

Noc voněla létem. Řeka šplouchala do temných břehů a klid rušily jen sporadické skřeky ptáků. Hlubokým údolím po uzounké cestičce se krok za krokem šinuly tři stíny. Minuly zděnou chatu, která stála hned vedle lesní cesty, přešly další a u třetí se zastavily. První z těchto stínů se starostlivě a hloubavě podíval kolem sebe, vpřed i vzad a pak mávnutím ruky dal povel k rychlé akci. V hluboké trávě pak následovalo několik přískoků vpřed. Tento způsob pohybu vpřed pravidelně se střídající s plížením umožnil, aby se „stínový“ trojlístek objevil před oknem srubové chaty. Pak začala harmonická souhra, v níž každý člen trojlístku hrál první housle. Jeden z nich se postavil na ramena klečícího kamaráda, násilím odstranil okenici a třetí připraveným nářadím otevřel okenní skleněnou výplň. Potom už nebylo obtížné se dostat  do vnitřního prostoru chaty a vybrat si podle vlastního uvážení.

Říká se, že přesnost zdobí vlastnosti králů. Oskar mezi ně rozhodně nepatřil. Nejen proto, že ani jeho pradávní příbuzní nebyli šlechtického původu, ale zejména z toho důvodu, že Oskar si na dochvilnost nepotrpěl. „Na nějaké té minutě přece nezáleží. Vždyť se všechno stejně dožene a co na tom, když se chvilku zdržím“, odpovídal na vyčítavé domluvy manželky a opatrovnice v jeslích, když téměř pravidelně chodil poslední pro svého potomka.

Nechci předbíhat, ale i nevydařená dovolená nás může překvapit. Oproti předchozím létům máme všichni, kteří se těšíme na dovolenou, velkou výhodu. Nejde o snížení cen rekreačních pobytů, ale o novou právní úpravu. Nový občanský zákoník umožňuje všem, kterým z nejrůznějších důvodů dovolená nesplní očekávanou radost, částečnou satisfakci. Ovšem, jen za určitých podmínek.

Ve sdělovacích prostředcích se stále častěji dozvídám, že někdo dostal výpověď z pracovního poměru pro soukromé využívání služebního počítače v pracovní době. Pak mě hned napadá: jde o správnou interpretaci zákoníku práce nebo protizákonný postup zaměstnavatele?

Asi nepřekvapím tvrzením, že inteligenční úroveň člověka se uplatní v každodenním životě a při různých příležitostech. Její základ je položen již od dětských škamen a později je násoben životními zkušenostmi.