Aktuality

Důvody pro poskytnutí placeného pracovního volna se od 1. června 2018 podstatně rozšiřují. Tímto dnem nabývá účinnosti novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (zákon č. 310/2017 Sb.), která zavádí tzv. dlouhodobé ošetřovné.

V poslední době byly zákonodárné orgány štědré ve zvyšování platů, zejména zaměstnancům ve veřejné správě. Není pochyb o tom, že si to tito zaměstnanci zaslouží, ale přece je vhodné se zmínit o jedné kategorii „platově zvýhodněných“. Jedná se o ty, bez nichž bychom si nedokázali představit život a dění v obci, městě nebo jiném územním samosprávném celku: členů zastupitelstev, kteří rozhodují a posuzují práva a povinnosti občanů přímo v místě bydliště se znalostí podmínek i prostředí.

Titulek může vyvolávat dojem, že dovolená nemůže existovat ve prospěch dětí, neboť nemohou být účastníky pracovněprávních vztahů. To je sice pravda, ale předpisy z oblasti pracovního práva vytvářejí předpoklady k tomu, aby došlo ke sladění rodinného a pracovního života k prospěchu zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Titulek nevystihuje situaci, kdy je nutný zásah lékaře na pracovišti, ale zásadní změny v právní úpravě pracovně lékařské péče zaměstnavatelům. K nim dochází od 1. listopadu 2017.

Změny přináší zákon č. 202/2017 Sb. ze dne 12. 7. 2017, který novelizuje právní úpravu pracovně lékařských služeb v § 53 a násl. zákona č. 373/2011 Sb.  Stanoví řadu nových povinností zaměstnavatelům v této oblasti, zejména ve vztahu k smluvním lékařům, kteří rozhodují o zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci, a definuje lékařské prohlídky, které jsou nutné nebo možné v průběhu pracovněprávního vztahu.

Jednou z nejvýznamnějších oblastí trhu práce, které věnují zákonodárné orgány v poslední době velkou pozornost, je zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále osoby ZP). Dokumentují to i poslední novely zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. (dále ZOZ), které přinášejí řadu změn.

I když titulek dnešního blogu neodpovídá přesnému legislativnímu vymezení, nejde o nic jiného, než o zkušební dobu v pracovním poměru. Jejím účelem je ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu, pracovních schopností zaměstnance i existujících pracovních podmínek u zaměstnavatele. Rovněž umožňuje oběma smluvním stranám (zaměstnavateli i zaměstnanci) rychlé a operativní zrušení pracovního poměru.

„Tak kolik nám přidáte?“ zaburácel údržbář Semrád a vešel do nástrojárny. „Co se to zase děje,“ odpověděla jen tak pro sebe na strohou výzvu soustružnice Anastázie. „Kdosi zase s batohem na zádech vystál frontu na kotlíkový příspěvek?“
Docela trefně charakterizovala situaci. V nástrojárně se totiž vybíralo téměř na všechno a oslavovaly se nejrůznější události. Posvícení nebo pouť v sousedních obcích, výhra tisícikoruny ve Sportce, koupě nového auta, poskytnutí prémií nebo odměn apod. Bylo jen málo pracovníků, kteří odmítli „přispět“ na různé oslavy…

Žádný zaměstnanec, který pracuje podle dohody o provedení práce, se nemusí obávat, že za tuto práci nedostane odměnu. Titulek dnešního blogu jen vyjadřuje skutečnost, která je jednou ze základních změn v zákoně o zaměstnanosti (ZOZ – č. 435/2004 Sb.) Jeho účinnost nastane 29. července 2017 podle zákona č. 206/2017 Sb.

Od 31. května letošního roku nabývá účinnosti nový zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek č. 65/2017 Sb. (dále „nový zákon“). Spolu se zákoníkem práce (dále ZP) vytváří podmínky pro to, aby na pracovištích zaměstnanci nekouřili a nepožívali alkoholické nápoje.

Moderní doba přináší s rozvíjející se technikou i negativní stránky. Zejména práce v oblasti komunikační technologie, náročná činnost manažerů a vedoucích zaměstnanců při řízení lidí a v neposlední řadě i monotónní administrativní úkony zanechávají stopy na zdraví zaměstnanců, často i s trvalými následky.