Aktuality

O tom, že je pro zaměstnavatele i zaměstnance vhodné určit nebo sjednat v pracovní smlouvě pracovní náplň, svědčí soudní případ.

Zásada uvedená v titulku našeho blogu, neplatí pro občanský život, ale jen pro pracovněprávní vztahy. Proto se může stát, že v některých podnicích mají zaměstnanci dovolenou v rozsahu třeba šesti týdnů, jinde jen čtyři týdny, nebo že dostávají příplatky za přesčasy ve výši 60 % výdělku, někde jen „zákonných" 25 %.

V poslední době se při kontrolní činnosti zjišťuje nárůst zaměstnanců, kteří pracují načerno. Nejde jen o cizince, kteří vykonávají pracovní činnost bez povolení nebo v rozporu s povolením, ale zejména o zaměstnance z ČR, kteří u zaměstnavatele pracují mimo pracovněprávní vztah nebo v rozporu s tímto vztahem. Státu tím unikají na daních i odvodech pojistného značné částky.

Může se stát, že do firmy přijde kontrola z inspektorátu práce. Nikoliv na přátelskou návštěvu, ale zjistit, jak zaměstnavatel dodržuje pracovněprávní předpisy.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. V odpovědi nám pomůže nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu.

V soudní praxi dosud právně nebyly řešeny případy, kdy se úraz stal (opaření vodou) při vaření kávy. Postup naznačuje zákoník práce v 274 odstavec 1. (dále ZP). Podle tohoto ustanovení se úraz při stravování nepovažuje za pracovní.

Mnozí nad titulkem nevěřícně zakroutí hlavou, ale pracovněprávní předpisy umožňují, aby muž pečoval o dítě na „mateřské „ nebo rodičovské dovolené. V  legislativním smyslu se u muže – zaměstnance – nejedná o klasickou „mateřskou“ jako je tomu u zaměstnankyň – žen, ale o dobu, po kterou může žena čerpat mateřskou dovolenou.

Nemám v úmyslu radit, jak sehnat zaměstnání pro zdravotně postižené osoby (dále osoby ZP), ale skutečností zůstává, že jsou stále na trhu práce velmi početnou skupinou občanů, kteří se jen velmi obtížně pracovně uplatňují. Ne nadarmo se říká, že kvalita společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o tyto osoby. Proto lze jen vítat opatření zákonodárných orgánů, které se snaží tuto situaci legislativně napravit.

Nechci tvrdit, že by pracovní poměry na kratší pracovní dobu mohly vyřešit nedostatek zaměstnanců, ale jejich sjednávání by mohlo alespoň částečně napomoci. Jak vyplývá z údajů Eurostatu má u nás jen desetina zaměstnaných žen a dvě procenta mužů kratší pracovní úvazky. V EU je to jedna třetina žen a devět procent mužů.

K tématu dnešního blogu jsem byl inspirován nejen zprávami ze sdělovacích prostředků, ale i současnou ekonomickou situací: firmy hledají pracovníky. Např. v Hospodářských novinách ze začátku roku se dočteme: Situace na trhu práce došla tak daleko, že řada podniků musí odmítat nové zakázky, aby bylo možné uspokojit alespoň zákazníky, kteří si zboží objednali dříve. K takovému kroku přistoupilo téměř 30% podniků a to navzdory faktu, že přes 80 % podniků v roce 2017 na nedostatek pracovníků reagovalo zvýšením mezd.