Aktuality

Podle zákoníku práce č.262/2006 Sb.,(dále ZP) platí, že to, co si sjednají zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě, je stabilní. Někdy to však nebude dost dobře možné, když se vyskytnou různé okolnosti, jako např. v současném období koronavirové pandemii.

Zákoník práce (dále ZP) v § 317 umožňuje, aby zaměstnanci mohli pracovní činnost vykonával v moderních formách, jako je např. homeworking ( práce doma) nebo teleworking (práce na zavolání). Zaměstnanec tedy nemusí pracovat jen v prostorách zaměstnavatele. V současném období koronaviru zaměstnavatelé volí  často tento způsob zaměstnávání. 

Otázky kolem náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání patří v personální praxi mezi nejčastější a složité právní záležitosti. V této souvislosti se objevuje celá řada problémů, které je nutné řešit  v závěrečné fázi pak v podobě soudních návrhů. Dotazy se vyskytují zejména kolem záznamů o pracovních úrazech směřující k tomu, zda lze úraz odškodnit i bez vyhotovení této písemnosti.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku je jednoznačná.  Vláda schválila novelu zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), která by měla nabýt účinnosti v průběhu roku 2020. Vychází z dohody koalice,odborů a podnikatelů z 14.10.2019, podle níž  už nebudou koaliční partneři při jejím projednávání v Parlamentu zasahovat a umožní její hladší schvalování.

Ochrana osobnosti je v poslední době velkým právním hitem. Nemalou měrou k tomu přispělo nové nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) a zákon č110/2019 Sb.,o zpracování osobních údajů, který zrušil zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Můžeme s hrdostí říci, že naše pracovněprávní legislativa „předešla“ evropské normy. Jako dlouholetý legislativní pracovník Ministerstva  práce a sociálních věcí mohu připomenout, že náš zákoník práce (dále ZP) z roku 2006 (č.262 Sb.zák.) obsahuje ustanovení (§ 316), které řeší pracovněprávní otázky v oblasti ochrany zaměstnanců.

Asi nepřekvapím tvrzením, že inteligenční úroveň člověka se uplatní v každodenním životě a při různých příležitostech.Její základ je položen již od dětských škamen a později je násoben životními zkušenostmi.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku našeho blogu je jednoduchá: ano,může, ovšem při dodržení zákonných  podmínek. Pravidla pro monitoring (sledování, kontrola)  činnosti zaměstnanců nejsou výlučně a samostatně uvedena v žádném právním předpise. Částečnou právní úpravu musíme hledat v Listině základních práv a svobod, občanském zákoníku (zejména ochrana osobnosti), v zákoně o zpracování osobních údajů č.110/2019 Sb., v nařízení EU o ochraně osobních údajů GDPR a zejména v zákoníku práce (dále ZP).

Soudnička je zpravidla popisována jakožto krátký literární útvar typu fejetonu či povídky humoristického či satirického zabarvení nebo povahy, vycházející povětšinou ze skutečné události nebo z praktického života, a nacházející svojí inspiraci v konkrétním jednání před soudem nebo před úřadem. 

To by jeden nevěřil,co dokáže takové oznámení v inzertní rubrice denního tisku ! Desítky odpovědí se sejdou nejen na nabídku k prodeji ojetého auta, ale i k seznámení s mužem středního věku – majitelem rodinného domu.