Aktuality

Známý guru lidské motivace, A. Maslow, proslulý tříděním lidských potřeb, zařadil potřebu jistoty již před více než padesáti lety mezi ty nejdůležitější. Usadil ji na druhé místo, tedy hned za základní potřeby biologické. Vycházel z toho, že naše psychika, toužící po jistotě, vnímá nejistotu často téměř stejně jako hrozbu, a vysoká nejistota bývá natolik stresující, že brání snaze po uspokojení „vyšších“ potřeb.

Někteří lidé dokáží být velmi přesvědčiví, jiným naopak nevěří téměř nikdo. Svou úlohu při tom nepochybně hraje určité osobní charisma. I přesvědčivost se však opírá o určitá pravidla, která si lze osvojit.

Ať již svou dovolenou trávíme aktivně, sportem, turistikou nebo svými koníčky, nebo relaxačně, například pobytem u vody, měla by být časem, ve kterém se odpoutáme od své práce. V opačném případě nám totiž hrozí, že naše pracovní schopnosti budou postupně klesat. Vzroste naopak pravděpodobnost, že v práci budeme trpět stresem nebo nás dokonce dříve či později potká vyhoření.

Kdo by nechtěl být ve své práci i osobním životě úspěšný, šťastný a spokojený? Důvodem, proč tomu tak občas není, však nemusejí být jen nepříznivé vnější okolnosti. 

Autosugesce je nejen poměrně jednoduchou, ale i velmi užitečnou technikou umožňující nám „řídit“  svou smysl. S úspěchem ji proto lze využít v nejrůznějších situacích: chceme-li změnit své zvyky,  čelit zbytečným obavám, ale i zvýšit svou výkonnost. 

SWOT analýza je poměrně široce využívána jako metoda hodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost organizace nebo jejího záměru, například nového produktu či služby. Ne vždy je však používána zcela správně a jen nepříliš často slouží v praxi i k tomu, k čemu byla vytvořena především - tvorbě podnikové strategie nebo jejích variant.

V ideálním světě by se vedoucí snažili, aby se jejich podřízení na pracovišti se cítili dobře. Chápali by jejich oprávněné potřeby a požadavky a jednání s nimi by bylo nejen příjemné, ale i inspirující. Věděli by totiž, že lidé, kteří jsou ve své práci spokojení, v ní bývají i úspěšnější – a naopak. Skutečnost je však často jiná. 

Špatní šéfové jsou častější, než by se na prvý pohled mohlo zdát. Svým jednáním přitom škodí nejen svému okolí, ale i své organizaci. Jejich chování navíc často nepříznivě dopadá  především na ty, kteří svou práci chtějí vykonávat dobře nebo se snaží být se svým nadřízeným v dobrém vztahu.

S nabídkami, jejichž hodnota neodpovídá jejich ceně, se v praxi můžeme setkat poměrně často, a nemusí to být jen v případě obchodníků „teplou vodou“. Ze strany prodejců jsme přitom navíc občas vystaveni i určitému psychologickému tlaku či dokonce psychologickým trikům. Jak  jim nepodlehnout?

Vůdcovství či leadership je často obestřeno aureolou výjimečnosti či dokonce neuchopitelnosti. Bývá považováno za vzácnou schopnost plynoucí z vrozeného charismatu, kterým jsou určité osoby obdařeny. Učíme-li se však z příkladu úspěšných vůdců, ze světa byznysu i politiky, lze poměrně snadno vystopovat, čím se jejich jednání liší od ostatních, co je vzájemně spojuje i jaké funkce plní. Chceme-li se stát vůdcem – či potřebujeme-li to ke své práci nebo podnikání – lze si tyto předpoklady do značné míry osvojit.

České podniky zápasí s nedostatkem pracovníků a shánějí je, kde se dá. Rakouské či německé podniky nedaleko našich hranic, často však i dále, však zdá se nedostatkem českých spolupracovníkům netrpí. Nejde zrovna o “brain drain” čili odliv mozků, kterého se obává současný president. O “labor drain” čili odliv práce se však jedná zcela určitě.